Jdi na obsah Jdi na menu
 


ZÁNIK PRALAPE

Obrazek

...Hodiny v rohu čítarny časopisu BOSTON GLOBE ukazovaly tři hodiny ráni, když se žurnalistka Byron Some náhle probral ze spánku.

   Hlava ho brněla ze strašlivé vize, která ho vzbudila. Příšerné dojmy naplňovaly jeho mysl, jako by sám právě byl součástí krutého dění.

   Výkřiky nešťastníků, kteří se řítili do vřícího oceánu, mu zněly v uších. Proudy roztavené skály stékaly z hory a pohřbívaly pod sebou farmy, vesnice a lidi. Obrovská exploze vrhla celý ostrov jako titánský sloup ohně, kouře a země proti nebesům. Tam, kde ještě před okamžikem ležel kvetoucí ostrov, se uzavřely kypící mořské vlny...

   Zcela bdělý seděl Somes v kanceláři Globu; sám, hlavu v dlaních otřesen vzpomínkami - zůstaňmě u tohoto výrazu -, které nebyly jeho. Ani jeho vlastní vzpomínky by však nemohly být skutečnější. Po chvíli došel k závěru, že měl velmi živý sen, a rozhodl se z toho vytěžit co nejvíce - a sice povídku pro ,,okurkovou sezónu´´.

    Jak si řekl, tak také udělal. Sepsal svůj ,,sen´´. Události, na které si vzpomínal, byly tak barvité a životné,že nemusel vůbec nic vylepšovat nebo dramatizovat. Zachytil prostě na papír to, co v jeho nitru bylozcela zřetelné, jako by se to stalo jemu samotnému: jak byli domorodci ostrova Pralape poblíž Jávy (znal i jméno a geografickou polohu) posedlí strachem v obklíčení mezi žhavou lávou a vřícím mořem, jak se ostrov vzepnul silou sopečného výbuchu, jak byly blízké lodi roztříštěny vlnami vysokými jako dům a jak se konečně apokalyptické přírodní síly vybily v jediné řvoucí erupci, která vymazala polovinu ostrova Pralape ze zemského povrchu.

    Když novinář dopsal, nadepsal rukopis slovem DŮLEŽITÉ, položil ho na svůj psací stůl a opustil kancelář.

    Příštího rána se rozběhl řetěz nedoroozumění: ranní redaktor považoval Someho spis za zprávu, která došla v nočních hodinách.

    Protože o katastrofě nebylo nic známo, viděl zde redaktor skvělou příležitost pro časopis GLOBE - přinese exkluzivní zprávu o události globálního významu. A tak se zánik ostrova Pralae objevil v titulcích na první straně BOSTON GLOBE. Aby ještě zvýraznil náskok svých novin, vypustil redaktor ,,zprávu´´ také ještě prostřednictvím Associated Press. Agentura zprávu okamžitě předala všem americkým novinám. Stručně řečeno: jedinečná senzace dne 29. srpna 1883.

    První známky zmatku se objevily, když začaly do Globu docházet dychtivé dotazy na další podrobnosti. Redaktor, který uvolnil lavinu, jimi nemohl posloužit. Z oblasti Jávy nepřišly žádné zprávy a Some nebyl k nalezení. Když ho téže noci vydavatel Globu vyslídil, bomba vybuchla.

    Časopis uvveřejnil Somev ,,sen´´ a rozšířil o po celé zemi jako senzační zprávu. Jak se ukázalo, neexistoval dokonce ani ostrov jménem Pralape. Some byl propuštěn na hodinu.

    Aentura Associated Press, která se rovněž ocitla v nepříjemném postavení, protože rozšířila neověřenou zprávu, svolala kvapně konferenci zúčastněných, aby nalezla východisko z trapné situace. Zdálo se, že celosvětový posměch a ohromná ztráta prestiže všechno amerického tisku jsou nevyhnutené.

    BOSTON GLOBE nabídl, že co si navařil, to také sní, a že na své titulní straně všechno vysvětli.

    Nemusel však. Příroda těmto novinám ušetřila největší blamáž jejich historie. Na západním pobřeží Spojených států náhle začaly burácet nepřirozeně velké vlny. Z různých částí světa začaly přicházet zprávy o nepředstavitlné katastrofě v Indickém oceánu. Tisíce lidí padlo za oběť nebývalým přílivovým vlnám, zmizelo mnoho lodí.

    Zatímco v BOSTON GLOBE ještě lepili dohromady pokud možno únosnou omluvu, objevily se v jiných novinách první kusé zprávy o dosud záhadné katastrofě. Přišly další informace.

    Austrálie hlásila, že vzduch se chvěl jako při gigantické střelbě. Ve stejné době narazily obrovské vlny také na pobřeží Mexika a Jižní Ameriky.

    Přílivová vlna oběhla celou zeměkouli. Něco takového se v lidských dějinách ještě nestalo.

    Za pár dnů už se vědělo, o co šlo. Lodní posádky, kterým se podařilo uniknout, dorazily do různých přístavů světa a konečně věc objasnily.

    Vyprávěly o zániku ostrova Krakatau. Výbuch sopky způsobil puknutí zemské kůry, do které vnikla mořská voda a došlo k explozi, jejíž otřesy bylo cítit na celé Zemi a jejíž vzdušný ráz obkroužil třikrát celou planetu. K velkému údivu vědeckého světa.

    Noviny hned poznaly, že jde o jeden z největších příběhů všech dob. Věděl to i BOSTON GLOBE.

    Když se události vyvinuly takto, vyšel na titulní straně místo připravované omluvy obrázek Somea jako reportéra , který dřív než  všichni ostatní podal právu o katastrofě v Sundském průlivu. Jak se ke svým informacím dostal, o tom decentně pomlčeli. Proroctví, černé na bílém, uvěřejněné v celém světě před událostí. Nevyvratitelné, nezranitelné.

    Ne tak docela. Příběh je sice evývratný, ale nejedná se - jak by se mohlo zdát - o proroctví.

    První otřesy zasály ostrov Krakatau 27. srpna 1883. Následujícího dne byl roztržen exploží registrovanou na celém světě a 29. srpna se polovina ostrova ponořila do mořských vln.

    Pekelné scény se v Someho vědomí objevily v okamžiku, kdy se děly. Ve vzdálenosti odpovídajcí polovině zemského obvodu. Ach tak, pomyslí si leckdo, telepatie a nic víc.

    I kdyby se jednalo ,,pouze´´ o telepatii, byl by to důvod k důkladnému zkoumání  ovšem na jiném místě -, jenomže o telepatii se jednat nemohlo. Nebo alespoň ne výhradně. Telepatie totiž nevysvětlí to podivné, zcela neznámé jméno Pralape.

    Tento rozpor ůstal po dlouhá léta otevřenou otázkou. Její objasnění zárověň prokázalo, že Someho vize Krakatau musela být víc než pravivý sen o vzdálených událostech. Díky tomu také patří jako další stupeň do našeho zkoumání vzájemného vlivu lidského ducha a informací uchovaných v prostoru a čase.

    Mnoho let po těchto udáostech poslala jstá holandská historická společnost Somemu velice starou mapu, na níž nesl ostrov Krakatau své původní jméno. To jméno znělo - jak již ušíme - Pralape. Tady se nadýchněme. Náš možzek - nebo duch -je, jak se ukazuje, schopen pijímat a přivlastnit si informace, které by mu měly podle všech regulí být nepřístupné.

    ,,Vzpomínáme si´´ na události, při kterých jsme nebyli a které se staly jiným lidem nebo také předmětům!

    A ,,vzpomínáme si´´ - na budoucnost...!

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

A autor ?

(An0nym, 28. 6. 2012 21:10)

Bylo by vhodné napsat autorství Viktora Farkase ( alespoň v úpravě)

Re: A autor ?

(Ronja, 30. 7. 2013 20:43)

Jasně, celý tyhle stránky jsou vykradenej Farkas... Nebo většina obsahu určitě. Fuj...